Jsem vdaná ,mám 4 děti momentálně jsem na mateřské dovolené
Mám ráda úpřímnost a hodné lidičky ,nesnáším zradu,lež a pokrytce zrada bolí a těžko se mu odpouští
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Image and video hosting by TinyPic Image and video hosting by TinyPic

 

Povodně Raspenava 7.8.2010

Po příjezdu na místo našli celou obec totálně zdevastovanou vodním živlem. Podemleté silnice, probořené zahrady, vymleté svahy a železniční násep… takový byl první pohled. Na každém kroku bylo vidět naplavená a zničená auta, pobořené ploty, občas stržené zdi domů a všude plno vody a bahna.
V obci Raspenava bylo povodněmi poškozeno přes 400 domů. Věřte mně, že situaci na místě lze vystihnout jediným slovem – hrůza. Fotografie níže uvedené nedokážou vystihnout situaci na místě, navíc není zrovna nikomu z místních občanů příjemné, pokud jejich neštěstí někdo fotografuje!Fotky o které jsem poprosila jednoho z hasičů,který fotil jsem dostala svolení proto jsem na fotografii ponechala podpis-jen pár záběrů, které opravdu nedokáží vystihnout neštěstí, které tuto obec potkalo! V obci pomáhalo mnoho dobrovolníků jak civilních občanů tak dobrovolných hasičů, ale i spolků jako je Adra, ČČK , Armáda ČR a dalších, ale bohužel práce na odklízení škod po záplavách je stále hodně!
Jen o suchém chlebu a minerálkách byli někteří lidé v záplavami postižené Raspenavě na Liberecku. A to několik dní. Do okrajových částí města, kde živel poničil mosty a přerval celé silnice, se totiž nedostalo ani zásobování.
Při povodni bylo vodou postiženo na 80% obyvatel. Zmizela nám školka, zatopená a poničená byla i starobylá budova školy. Vlastně se těžko hledají objekty, které nebyly poničené nebo "jen" zatopené. Silnice, životní tepna města, na mnoha úsecích prostě není. Protože většina spojovacích můstků a lávek byla stržená, je obtížné se po Raspenavě pohybovat - dostat se na nádraží, k lékaři, na úřad nebo nakoupit.
V onu osudnou sobotu jsme dlouho netušili, jak obrovské škody voda v Raspenavě napáchala. Každá příjezdová cesta byla zatopená, nedalo se tam vůbec dostat. A opět - jediné složky, které nesly tíhu prvních (a dlouhých) hodin katastrofy, byli místní hasiči (v Raspenavě je i jednotka profi hasičů, jediná ve výběžku).
Dál už jen obrázky... Nedají se totiž popsat pocity, které jsem měla při pohledu na "vodní dílo".
To co jsem viděla a prožila i moje rodina 7.8.2010 se nedá popsat ani zapomenout !a nejen my ale všichni Raspenaváci
V sobotu ráno jako vždy jsem přivstala udělala jsi kávu a sedla k pc rodinak spala ,ale pak jsem je vzbudila ,s manželem jsme měli jet nakoupit a děti nechtěli tak jsme si říkali že je necháme doma a že my pojedem pozdějí jen jsem koukla z okna co lidi plaší a už jsem jen viděla přival vody, Řeka směda bouřila a to dost silně ,nevim jak to všechno seběhlo ale dávali jsme pytle do dvěří ale bylo pozdě voda byla tak silná že vrazila přímo do baráku holky mi brečeli ,Můj 3letý syn ještě víc a volal mě já k němu nemohla jít byl na schodech šla za ní starší dcera ale my už nemohli nic udělat voda se valila všude po zahradě v baráku všechno plavalo,auto pod vodou no děs ,když sjem viděla že voda stoupá i po schodeh tak jsem nařídila dcerám aby si vzali jen to nejnutnější a manžel taky já jsem oblíkla Tomíka a šli ven už jsem se i já bála vzala jsem holky za ruce ,manžel měl Tomíka na rameni a šli podvoře jen jsem koukala do čeho jdu ale mě v tu chvíly bylo už jedno jen jsem chtěla dostat hlavně děti do bezpečí,jen po dvoře mi voda sahala pod bradu tak jsem měla co dělat sama sebou a ještě držet holky vyšli jsme ze dvora a dál už bylo hůř ,hasiči nám přišli na pomoct a dostali nás k sousedovi na půdu byla jsem klidnější ale když jsem se podívala na děti bylo mi tak zlé a strach jsem dostala ještě o staršího syna .ten byl zrovna u své holky a ti byly taky vytopeny ,pro ně přijeli hasiči z Prahy až večer .Nevědeli jsme o něm nic ,tak jsme sledovali z okna půdy co vše plavalo a ničilo .Auta co parkovali na chodníku uplavali-ale to byla rychlost že se to nedá ani popsat.Pak jsem se podívala i na druhou stranu k sousedům tak mě bylo ještě hůř ,k večeru voda kleskla a mi šli domu ale co jsme viděli ...auto na střeše v baráku samý bordel a dřevo a když jsme šli po schodech nahoru do sucha tak jsem jen koukala že chyběli do 3 schodů aby se i tam dostala voda bylo mě hrozně klepala jsem brečela ,manžel ...ani nemluvím dala jsem děti spát ale nemohli usnout Tomík taky ne ale potom ano spal se zaťatými pěstíčky ale byly jsem u něj já nebo manžel ,mě bylo špatně tak sjem ani nespala večer ještě pršelo ale připravení jsme byly na tu 2 .Manžela jsem poslala spát .že budu hlídat já zapla jsem si mobil který měl manžel dala jsem si tam svojí simku a překvapením mi byla moje webová kamarádka Maruška Jakešová-marimusic,psala mi sms ,odepsala jsem jí z manželova mobilu já jsem byla už bez kreditu ,Maruška ví že pocházím z Raspenavy moje číslo mobilu našla...omlouvám se ale neuvedu to.Spala jsem jen 2hodiny probudil mi sen o vodě ,už jsem nespala ale byl klid ale vody bylo všude.Začal úklid.-
Druhý den voda už vůbec nebyla ...na zahradě jsme měli vodu pod kolena a tak jsme pomalu začali vyklízet to co jsme měli dole v patře. Bylo tam hodně věcí které nebyly ani naše..Všechno co jsme tam měli jsme mohli akorát tak vyhodit, protože nám vše zničila voda.
Když nám potom hasiči přijeli vycucnout zbytek vody co jsme měli začali jsme už naplno uklízet. Vyklízeli jsme bahno co jsme tam měli a ostatní věci co byly zničené.
Hasiči rozváželi pitnou vodu a také jídlo...., protože nikdo se nemohl dostat do žádného obchodu protože všechny byly zničené až a jeden..který se otevřel až 5den po povodni.
Celý týden jsme jen uklízeli a uklízeli....a ještě tu je dost práce...
Průjezd městečkem pod horami do štábu v sídle zdejších dobrovolných hasičů, kde se shromažďuje humanitární pomoc, byl skutečně skličující. Desítky vyplavených domů, zdevastovaná škola, školka, některé domy byly právě v úterý demolovány. Desítky hasičských vozů ze všech koutů republiky, mezi tím těžká armádní technika a desítky dobrovolníků, kteří přijeli pomoci na pár dnů z toho nejhoršího. Raspenava třetí den po katastrofální povodni pulsovala životem, ale tak nějak zvláštním. Každý si uvědomuje, že škody se nebudou odstraňovat dny, ani týdny, ale měsíce a roky. A zima je na krku. A pod horami bývává krutá…
Poněkud stranou mediálního zájmu stojí městečko Raspenava v podhůří Jizerských hor. Ale upřímně, tento druh zájmu médií by si jistě zdejší obyvatelé rádi odpustili. Nejen Chrastava, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, ale i menší obce a městečka byly zasaženy ničivou bleskovou povodní v sobotu 7. srpna. Konkrétně do Raspenavy první pomoc zvenčí dorazila až v neděli odpoledne. To, co první hasiči a záchranáři viděli, se nedá moc popsat slovy. Místy až třímetrová vlna (ano, čtete správně!), která Raspenavou kolem břehů říčky Smědé prošla, zanechala za sebou zkázu takových rozměrů, že i jako kulisa pro válečný film by to možná bylo moc.